Moje 911-ka

(Fotogalerii naleznete TADY (Galerie 1) a Galerie2 a Galerie 3)

První seznámení Moje porsche zatím stojí za plotem v autobazaru

03.03.'03 jsem do toho konečně šel. Naskytla se mi příležitost koupit Porsche 911 SC targa z roku 1979.
Podle příručky :-) jsem si auto zkontroloval a když jsem ho shledal relativně v pořádku, bylo rozhodnuto.

Jednalo se o auto nedávno přivezené ze Švýcarska. Člověk, od něhož jsem porsche koupil, si jej původně chtěl nechat, ale nakonec se rozhodl jej prodat a podal si inzerát do annonce.

Na fotografie z původního autobazaru ve Švýcarsku, které jsem dostal jako podklad pro koupi, je docela smutný pohled. Chudák auto tam muselo stát fakt hodně dlouho, aby na něm mohla být taková vrstva prachu. Navíc má promáčklý blatník, odlupuje se mu lak a ve střeše je díra.

Když jsem auto kupoval, byly už některé detaily opravené (záplata na střeše a vykytovaný blatník), ale samozřejmě nebylo dokonalé.

A především zatím ještě nemělo vyřízené doklady, takže se s ním vlastně ani nemohlo na silnici. Druhá věc byl lak. Na první pohled sice ještě nebyl tak špatný, ale kdo se podíval blíž, hned si všiml některých bílých fleků od tmelu. A vůbec, lak je potřeba prostě celý nový, někdo to auto již totiž lakoval a ne zrovna kvalitně.
Třetí zjevnou věcí byla střecha. Tyhle staré targy jsou vesměs buď již opravované a renovované anebo v bídném stavu. Ta moje byla obojí. Nedala se vůbec složit, jak byla zatuhlá, na několika místech byly díry a okraje a hrany taky nevypadaly nic moc.
Nicméně kořínek má auto zdravý, zbytek se poddá.

Byl březen a zima. Auto ke mně přijelo na náklaďáku a já ho rovnou zavezl do garáže. Protože jsem neměl doklady, stejně se s ním nedalo nic dělat. První věc, kterou musím vyřídit co nejdřív, byly tedy značky.

Podle současných předpisů je možné přihlásit si auto, které odpovídá veteránským podmínkám (to znamená, že je starší než z roku 1980 - tohle datum se pomalu zvyšuje myslím o rok jednou za dva roky - a je v původním stavu, tedy není to nějaká kreace úchylného tuningáře). Dostanete speciální zelené značky a můžete s autem vesele jezdit, kam se vám zachce. Jenom je tu jedna podmínka: nesmíte jej užívat ke každodennímu provozu (no, kdo by asi jezdil ve veteránu každý den zácpou po Praze, že) a nelze jej také využívat ke komerční činnosti (chápu to tak, že s ním nemůžete vozit turisty po okružních jízdách okolo Starého Města...).

Abyste si mohli vyřídit veteránské doklady, musíte nejdřív na testaci do některého veteránského klubu. Kluby se liší hlavně v komfortu a rychlosti, s jakou vám testaci udělají a taky v ceně za členství. Musíte se totiž stát členem klubu. Já jsem to vyřešil cestou nejmenšího odporu (i když pravděpodobně to není cesta nejlevnější) a zajel jsem do Průhonic do Pyramidy (www.autogalerie.cz). Stal jsem se členem Czech Corvette Clubu protože zrovna tohle členství mi nabídli v Pyramidě. Pak jsem podstoupil testaci, kde mi bylo sděleno, že prý takhle pěkné Porsche 911 už dlouho neviděli. To mě samozřejmě potěšilo. No a pak se čekalo. A čekalo. Nějak jim to v Pyramidě nevyšlo a s termínem se sekli o měsíc a půl (původně jsem měl čísla dostat za čtrnáct dní a vyšplhalo se to na dva měsíce :-). Takže jezdit se mohlo až v květnu.

Celkové náklady na získání dokladů vč. ročního členství v tomto klubu vyšly na něco přes sedm a půl tisíc korun. A povinné ručení na rok pro třílitrové auto mě stálo 900. Pohádka, ne? Pokud by bylo porsche přihlášeno na normální provoz s klasickými černobílými značkami, platil bych ročně přes desítku za ručení a to jsem ještě nevyjel z garáže...

Pokud by snad někdo náhodou měl veterány dva (či víc) a na oba by byla vydána testace, stačí mu dokonce jenom jedny značky a jedno povinné ručení a může na ně provozovat obě auta. Samozřejmě ne najednou.

květen 2003

Takže už jsem tedy dostal papíry a mohlo se drandit. No a tady začalo moje pátrání po náhradních dílech a postupech, co se jak dá opravit.

První věc, kterou jsem chtěl udělat, byl volant. Původní volant na mně neudělal moc dobrý dojem. No, posuďte sami. Vypadá jak ze staré škodovky stovky! Navíc jsem si jím brnkal o kolena.
OK, vím, že výměnou originálního volantu za nějaký současný ztrácím autenticitu, ale, hej, vždyť není problém tam ten starý zase kdykoliv vrátit. Je to jen otázka několika minut.
Takže jsem si zakoupil krásný kožený a dřevem vykládaný volant MOMO a k němu příslušnou nábu a už se vyměňovalo.
Pozor, výměna s sebou ale přináší i záporné stránky. Nový volant je totiž v průměru menší než ten starý a tak řidiči částečně zakrývá výhled na tachometr :-(. Naštěstí, jediné hodnoty rychlosti, které řidiče porsche zajímají, jsou ty do 50 km/h, aby po městě neporušoval předpisy. Každý správný porschista totiž drandí jak magor jen mimo město a k tomu potřebuje jen otáčkoměr, uvnitř obce se pak chová slušně! No a na rychlosti asi do první půlky tachometru vidět je.
Jak sundat volant naleznete v projektech.

Pak jsem si nechal namíchat barvu do spreje, abych mohl zastříkat některé ty bílé fleky od kytu. Bohužel se míchači a spektrometři moc nevytáhli a ta barva zrovna přesně neseděla. Ale furt lepší, než bílé fleky. Pod znáčkem na kapotě jsem docela nepochopitelně měl bublinky a pod nimi korozi (proč zrovna tady - a to na to pozinková ochrana? Že mlčí?). Možná jsem je měl nechat tak, protože teď s tím jiným odstínem barvy to auto vypadá jak mikymaus s tmavším čumáčkem.

Než se ale někam skutečně vyrazilo, musel se samozřejmě vyměnit olej a to i v motoru i v převodovce. Všude doporučují pro převodovku Porsche 911 oleje SWEPCO, ale nemohl jsem je u nás nikde sehnat. Teď už se mi ho sehnat podařilo. Prodává ho jakási firma Vamp v Praze na Zahradním Městě a telefon je 603 479 232, pan Marek Zelina. Je to docela rozdíl, chod je tišší a lehčí a synchrony už docela stíhají. V žádném případě nepoužívejte do převodovky syntetický olej. Ten nemá tu správnou hustotu nebo co, prostě začnou vám skřípat zuby a vůbec to nebude pro převodovku dobré.

Další lahůdkou je střecha. Jednou jsem si ji takhle vzal domů, že si jí prohlédnu. Začal jsem jí loupat jak cibuli, až nebylo cesty zpět - začala se mi sypat pod rukama. Možná s tou cibulí to není úplně nejpřesnější příměr, spíš to vypadalo, jako když rozbaluju mumii. Plátno, které se nachází pod tou vinylovou slupkou bylo totálně zpráchnivělé. Cožpak plátno, to by nebyl ten největší problém, horší byly ty pásy, co drží celou konstrukci té střechy tak nějak pohromadě. Všechno bylo totálně na prach. Původně jsem si myslel, že to nějak dám dohromady sám, dokonce jsem si i nechal podle té původní vinylové slupky udělat novou ze střechovice, ale nakonec jsem to v zoufalství vzdal a nechal si to udělat od profesionála, pana Měchury ze Smíchova. Jak rozebrat střechu a co s ní si přečtěte v jednom ze mých projektů.

červen 2003

Z Ameriky jsem si nechal poslat pár drobností na vylepšení svého autíčka. Nejjednodušší byla výměna hydraulických teleskopů podpírajících kapotu. Jak na to se dozvíte v projektech. Objednal jsem taky některé ty silonové díly, ta ložiska a lůžka, která je nutno vyměnit při opravě řadicího mechanismu, který často u takhle starých 911-tek bývá už dost vychozený a tím pádem nepřesný. Zvlášť dvojka tam kolikrát nechtěla jen tak dobrovolně zapadnout.
Bohužel ale i při výměně všech těch lůžek a dokonce i po upgrade na originální zkrácenou řadicí páku se situace stoprocentně nevyřešila a ještě teď mám někdy problém tam tu dvojku nacpat. Je to ale už neporovnatelné s tím, jak o bylo na začátku před výměnou těch silonů.

Občas jsou problémy s řazením také způsobeny vyběhanými silentbloky u převodovky. Motor s převodovkou je vlastně jeden komplet a ten je zavěšen na čtyřech silentblocích, na dvou vzadu pod víkem motoru (jsou vidět hned po otevření motorového prostoru) a na dvou zespoda převodovky (musí se vlézt pod auto). Protože se mi zdálo, že při razantnějším rozjezdu nebo změně rychlostního stupně něco někde bouchá a protože mi v servisu, kde jsem měnil olej do převodovky, řekli, že ty silentbloky na převodovce nejsou nic moc, dal jsem se do práce. Myslím, že po mém zásahu se situace o dost zlepšila a už nikde nic nebouchá. Jak vyměnit silentbloky se zanedlouho dozvíte v projektech.

listopad 2003

Porsche se účastní svatby. Až do jara pak stojí v garáži s myrtami a stuhami na oknech :-).

duben 2004

Lakování

Vrhám se na finální zušlechtění svého veterána - bude nový lak. Barva zůstane zachována - zlatý metalický lak, odstín 463: Casablanca Beige Metallic. Stejně je to barva, která se mě líbí nejvíc, perfektně zdůrazňuje ladné křivky porschete.

Lakovnu jsem vybral na základě doporučení - Jmenují se Auto Hazo a sídlí v Libni. Kontakt na ně najdete v sekci Odkazy.

Aby toho nebylo v servisu tak moc a taky proto, abych zjistil, co všechno musím nakoupit za náhradní díly, rozhodl jsem se pro částečné odstrojení vlastními silami. Sundal jsem přední nárazník, reflektory, boční prahové panely, kliky dveří, stěrače a podobné drobnosti. Zadní i přední okno jsem nechal na profesionálech, nerad bych je poškodil, to by pak byla pěkná nepříjemnost.

Když pak vyndali čelní sklo, nechal jsem vymontovat i palubní desku (jinak jí ven nedostanete), abych ji nechal restaurovat v čalounictví. Bude nově potažena a obšita kůží.

Všechny možné gumové součástky, jsou jsou gumičky pod zrcátky, klikami, mezi blatníky a čelním sklem apod. jsem se rozhodl koupit nové. Za čtrnáct dní po objednání náhradních dílů u Porsche Praha konečně dorazily. Byl jsem docela překvapen, že u všeho zboží byla cena nižší, než kolik mi slibovali při objednání. A to v některých případech i o 50 %! Prý ještě v Praze nemají opravdu aktuální ceny, takže člověk vlastně nemá jistotu, za kolik co nakonec bude. Možná vám to příjde jako příjemné překvapení, ale bohužel dochází k tomu, že si spoustu dílů u Porsche Inter Praha neobjednám, protože na mně vybafnou šílenou paletu a pak to složitě sháním po intenetu v zahraničí, přitom by to nakonec možná tak drahé nebylo. Ale problém je v tom, že to není jisté. Dát deset tisíc za těsnění okolo rámu targy, když se dá koupit za 150 dolarů u Vertexauto v USA...

květen 2004

Tak už mi volali z lakovny, že je to prý hotové. No, nechci rejpat, ale už bylo načase, původně to mělo být asi o 14 dní dřív, ale nevadí. Netlačil jsem na ně, nebylo kam spěchat.

Čekání se vyplatilo, ten lak udělali skutečně výborně. Sice je teď to auto trochu dočervena, ale bylo mi tvrzeno, že lak je přesně podle specifikace, takže je možné, že časem se ta barva trochu změnila, takže to, co jsem měl za originál, bylo už trochu vyšislé. I když myslím, že spíš ne, podle mně ten lak asi úplně netrefili. Ale je to skutečně pěkně odvedené, nalakovali všechna zákoutí, i kapoty z druhé strany, vnitřek kufru, prahy i rantl motorového prostoru. Originální nálepky v motorovém prostoru i vnitřní straně dveří hezky objeli, takže to vypadá pořád dobře.

Každému, kdo se chystá dělat lak na targu, doporučuji, aby si nechal vyndat i zadní sklo a nalakoval to i v těchto místech, kam normálně nevidíte. Přestože se auto zdálo naprosto bez koroze, tady v těch záhybech trochu rzi bylo. Původně jsem myslel, že tam to sklo nechám a pojede se okolo, ale teď jsem rád, že to nalakovali i tady, přestože se práce díky složitosti manipulace s tím oknem prodražila. Pokud máte starší targu, budete asi potřebovat vyměnit těsnění, které okno drží, protože u mého auta bylo prý úplně ztvrdlé a zpuchřelé. Těsnění příjde něco přes 3000 Kč. Vyndat okno není ještě taková hrůza, podstatně větší legrace je s jeho nasazením. Mechanici v té lakovně z toho byli dost nešťastní a nakonec jsem musel za jiným expertem, kde pak auto strávilo ještě 3 dny, než tam to sklo natlačili. Pokud budte panu Milerovi (to je ten člověk, který ví, jak nasadit zadní sklo targy) chtít udělat radost, kontaktujte ho s podobnou zakázkou. A radši mu neříkejte, kdo vás posílá :-) Sídlí na Kavčích horách, Vápencová ulice 6, tel. 261 212 538. Možná ho ukecáte na částku 5000 za tu práci. Ale předpokládám, že v tom má započteno riziko, že mu to sklo rupne. Au!

Palubní deska

Palubní deska se dá vyjmout pouze když vyndáme i čelní sklo. U modelů z konce 80 let to prý jde i bez vyndání skla, ale nevím to jistě. Dobrá zpráva ale je, že vyndat čelní sklo není nijak náročná věc. Takže když jsem měl tu příležitost že sklo bylo pryč kvůli lakování, byla to ideální doba na repasi palubky.

Zatímco probíhaly vrcholné lakýrnické práce, dostal jsem od pana Měchury (čalouník, viz Odkazy) počalouněnou palubní desku. Měla totiž takovou ne moc hezkou prasklinu od toho, jak na ní leta pražilo slunce. Po tom, co jsem viděl, jak pan Měchura umí udělat palubní desku, neodolal jsem a šel jsem do toho. Vybral jsem kůži v barvě, která se velmi podobala původnímu vinylovému povrchu. Sice bylo potřeba koupit kůži v podstatně větším množství, než jsem potřeboval (prodává se to minimálně v jednotce "polovina krávy", což je asi 2,5 m2), ale zbytek časem upotřebím na jiné čalounické práce, a že jich před sebou na tomto autě ještě mám! Například se chystám nově počalounit sedáky předních sedadel. Ty už totiž před časem někdo renovoval a použil sice ně špatnou, ale určitě ne výbornou šedou látku. Moje 911-ka nebyla v době svého vzniku počalouněna kůží, ale koženkou. Přední sedáky nebyly však z koženky celé, ale pouze pruhy po stranách. Vniřní pruh byl z látky. A tak to chci mít v budoucnu i já, tedy s tím rozdílem, že po stranách bude kůže. Zbytek sedadla - zadní část a svislé boky - se pokusím zanechat v původním materiálu, tedy kožence, pokud nebude v příliš špatném stavu.

Testace

Ještě nebylo auto ani pořádně nastrojené a už jsem musel spěchat na testaci. Veterána musí každý rok prohlédnout testační komise, aby prodloužili platnost "techničáku". Testace obyčejně probíhají v dubnu a v květnu. Do konce května musí být všechny veterány prohlédnuty a musí dostat prodloužení platnosti průkazu historického vozidla, jinak pak už nesmí na silnici.

Původně jsem měl průkaz vydán přes pana Sudíka, Autogalerii a Corvette Club (viz výše), ale u nich probíhala testace v době, kdy jsem měl auto v lakovně, takže jsem se s ním nemohl dostavit. Využil jsem tedy nabídky Simca Clubu (www.volny.cz/simcaklub) a testoval u nich. Byl jsem ten den rád, že jsem cestou nezmoknul, protože ještě pořád nemám hotovou střechu. Papíry prý budou za několik dní. Testace mě stála 250 Kč, povinné ručení necelý litr. To jsou celkem slušné náklady, ne?

Spojkové lanko

Koncem května, několik dní poté, co jsem si přivezl poršátko zpátky z lakovny domů, jsem se rozhodl, že je čas na další projekt. Bylo několik dní krásné počasí a tak jsem jeden den věnoval výměně lanka ke spojce. Nevěřil bych, že to pitomé lanko může mít takový efekt. Úplně zmizelo to protivné cukání spojky při rozjezdu.

Jak na výměnu lanka, to se dozvíte v projektech.

Diskuse a reakce na článek